Polarografie | Tuzemák Objevitel

Polarografie

Objev hodný Nobelovy ceny

10. února 1922 provedl Jaroslav Heyrovský (1890-1967) v laboratoři sérii experimentů a z naměřených výsledků pochopil, že se mu podařil průlomový objev. V roce 1959 za něj získal Nobelovu cenu, nově objevená polarografie byla po řadu let jednou z nejpoužívanějších analytických metod na světě. V odkazu jediného českého nobelisty v technickém oboru dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Jejich objevy pomáhají ve zdravotnictví, při ochraně životního prostředí, přeměně a ukládání energie a v dalších oblastech.

Polarografie

Polarograf byl ovšem jen začátek

Díky polarografii se dá elektrolýzou určit pomocí rtuťové kapkové elektrody i nepatrné množství neznámých látek v roztoku. Metoda se prakticky ihned začala využívat v nejrůznějších odvětvích průmyslu ke zjištění složení surovin nebo produktů, a zaujala i japonského vědce Masuzó Šikatu, s jehož pomocí Heyrovský sestavil v roce 1924 první polarograf umožňující automatický záznam proměřovaných křivek.

Polarografie se uplatnila např. v medicíně při rozboru krve, v potravinářství k určení množství složek potravin, a to jak žádoucích, třeba vitaminů, tak nežádoucích, jako jsou pesticidy. Dodnes na jejím principu fungují glukometry, čidla pro měření koncentrace rozpuštěného kyslíku nebo sondy optimalizující poměr benzinu a vzduchu zážehových motorů

Polarograf byl ovšem jen začátek. Na princip objevený profesorem Heyrovským navázala řada přístrojů, které pomáhají analyzovat léky a zkoumat jejich působení v lidském těle, poškození DNA, přítomnost těžkých kovů a jiných látek pocházejících z kontaminovaného pracovního či životního prostředí.

Zpět do muzea

Sledujte nás
na Instagramu

Objevte svět Tuzemáku Objevitele na sociálních sítích. Novinky,
soutěže a užitečné informace.

A nezapomeňte nás označit

#tuzemakobjevitel