Vynález ze stavebnice
Kontaktní čočky existovaly už od konce 19. století. První modely byly ze skla, později z plastu. Skutečná revoluce však přišla až v roce 1953. Bývalý prezident České kontaktologické společnosti Jiří Michálek v Českém rozhlase zavzpomínal, jak vše začalo. "To je hezký příběh o tom, jak jel Otto Wichterle vlakem a potkal se s člověkem, se kterým se na to téma bavil. Shodou okolností byl jakýmsi zdravotním radou. Ten potom na toto téma zařídil schůzku." Otto Wichterle začal přemýšlet o tvarovatelném polymeru, kterému by nevadilo vlhké prostředí oka.
Kontaktní čočky
Otto Wichterle
Na směsi pracoval se svým nejlepším žákem Drahoslavem Límem. Ten jednou spěchal na vlak a směs se ve vodě přes noc změnila v měkkou průhlednou hmotu. Materiál pro první hydrofilní kontaktní čočku byl na světě. Gel lili do forem, ale když se forma otevřela, směs se trhala a měla nepravidelné okraje. Ministerstvo později výzkum zrušilo, ale Otto Wichterle se nevzdal a začal na vynálezu pracovat doma.
V roce 1961 vyrobil téměř na koleně metodu odstředivého odlévání v rotujících formách. Pomohla mu k tomu stavebnice Merkur a dynamo z jízdního kola jeho synů. Další součástky přinesl ze školní laboratoře. Aparaturu uvedl do chodu na Štědrý den a odlil první čtyři čočky. Přes noc je vymýval ve slané vodě, druhý den odjel na oční kliniku a sepsal koncept na patentovou přihlášku.
Zpět do muzeaSledujte nás
na Instagramu
Objevte svět Tuzemáku Objevitele na sociálních sítích. Novinky,
soutěže a užitečné informace.
A nezapomeňte nás označit
#tuzemakobjevitel
